Přípravy

Opět musím konstatovat, že se na úvod budu opakovat, protože to je každý rok stejné. Vybrali jsme pár možností na ubytování a nutno podotknout, že je to vzhledem k požadovanému standartu čím dál těžší. Po zdárné e-mailové a telefonické komunikaci bylo vše řádně domluveno. Přistoupili jsme tedy k naplánování úvodního Prologu a letos jen jedné etapy, s ohledem na to, že svátek vychází na neděli. Tradiční mapování jsme opět rozdělil do dvou částí, tak aby se dalo lépe časově zvládnout.

První část absolvoval pouze Rosťa s Mončou a na druhou jsme se přidal i já. Oba okruhy se povedli zdárně projet. Ani hledání vhodných úkolů nám nezabralo mnoho času, s ohledem na skutečnost, že se snažíme držet zavedeného modelu z úvodních ročníků. I tak si myslím, že se na trase objeví pár vychytávek, ale většina borců už jsou ostřílení kozáci a věříme, že si s nimi zdárně poradí. Připravil jsem rozpisy, na Prolog tradičně zašifrovaný a pak už jen s očekáváním vyhlíželi datum startu Prologu a modlili se za dobré počasí.

Řitník 2016

Přípravy na Řitník již tradičně uzavíráme u pivka ve "Spartě", kde se chystáme doladit poslední organizační detaily na zítřejší cestu. Hned na úvod mě Rosťa sděluje nepříjemnou zprávu. Partička na bramborách, která vyrazila na projížďku již dnes, nezačala svou cestu dobře. U Stvolínek, to Bobo na GS natlačil do Rádi. Ten to ustál, ale pokřtil zadní část svého nového BMW R1200RS. Bobo končí v kotrmelcích a následně v nemocnici s naraženými žebry. Na start Řitníku tak ani nedorazí. Doufáme, že to je poslední nepříjemná zpráva letošního ročníku.

Bohužel se naše přání nenaplní. Dalším smolařem je jižan Michal, který během letošní jediné etapy skočí se svým CB-čkem do pole. Odnese to jen odřeným nosem, ale řádně pochroumanou motorkou. Je tedy třeba využít naše servisní vozidlo a dostat ho na nejbližší pumpu, kde si ho vyzvednou kamarádi. Pokud mě paměť neklame, tak je to první pád na Řitníku, po kterém není stroj schopen pokračovat. Na startu letos vlastně chybí také Pekař, který svou Kawičku rozsekal již loni v létě, ale na rozdíl od dalšího krešmena Žmuldy, nedal stroj do kupy. Naštěstí tyto události nijak nepoznamenali vlastní průběh celé akce a co do zdraví všech, skončili relativně dobře.

Za místo letošního srazu volíme motorest nedaleko Roudnice n.L., protože já mám stroj zaparkovaný zde. Využiji služeb Petra a svezu se část cesty s naší servisní dodávkou. On pak pokračuje směrem do Prahy, vyzvednout ceny pro soutěžící a já začínám nabalovat stroj. O tom, že nám letos to počasí stoprocentně vyjde svědčí fakt, že jen co mě Peťa vyloží, ihned se převléká do kraťas a mě se vůbec nechce navléci do motorkářských hadrů. Nechci ovšem nechat zbytek party (Rosťa, Monča a Honza) dlouho čekat. Nakonec to vyjde akorát, když doobědvají. Pro zpestření naší cesty volím zastávku u nové rozhledny na Senecké hoře u Pavlíkova. Ochoz v 18 m nám poskytuje hezký rozhled po okolí, žádné závodníky bohužel nezahlédneme.

Pak už míříme do cíle dnešního Prologu. Takto slunečného počasí jsme si dlouho neužili a tak jsme si tohoto luxusu řádně užívali. Snad jen chvilkové pofukování kalilo naše nadšení. V ubytování jsme opět nasadili solidní laťku a výhrady nemělo ani pár borců, kteří museli do spacáků, protože jsme přesáhli kapacitu penzionu. Úkoly i systém hodnocení jsme co nejvíce zjednodušili, po vzoru prvních ročníků a s výsledkem naší práce jsme tak mohli být plně spokojeni. Celý Řitník proběhl bez protestů a větších komplikací. Osvědčila se také soutěž ve střelbě a jízdě na kole. Není třeba tak laborovat s použitím GPS trackeru.