Krušnohorská smršť 2019 "osmý ročník"

Bob
20. září - 22. září 2019
 

I letos pokračujeme v projížďce po místech mimo Krušné hory a zpestřujeme tak zaběhlou tradici srazů na Dlouhé louce. S ohledem na to, že se nám nepovedl výlet na Keltskou noc na motorkách, padne volba na Harrachov a Krkonoše. Ubytování zajišťuji v soukromém apartmánu s výhledem na místní chátrající mamutí můstek. K naší velké radosti letos jede nejen Tomáš, kterému nic nekomplikují pracovní povinnosti, ale také Súťa a Čmoud. Ti aspoň z počátku akci doplnili. Dokonce se k nám přidá i Michal, účastník jedněch z prvních akcí Freeboys. Vzhledem k lokaci dostala letošní akce jméno "Krušnohorci pod Mamutem", i když jsem žádné oficiální zprávy o jejich působení v této oblasti nenašel.

Dlouho jsme měli strach o počasí, ale to byla nakonec ideální. Sraz byl vzhledem ke směru naší cesty, naplánován na benzínce MOL v Litoměřicích. Odjezd v 16,00 hodin se nám nakonec dodržet nepodařilo, ale pořád jsme doufali, že dojezd do Harrachova bude ještě za rozumných podmínek. Od pumpy jsme vyrazili, z cca 15-ti minutovým zpožděním, směr Úštěk ve složení, Rosťa, Márty, Michal, Tomáš, Žmulda a já. Snažíme se nahnat čas a tak první zastávka přijde až na pumpě v Zákupech. Počkáme až Žmulda vyřídí nezbytnou porcí telefonů a pokračujeme dál. Za Mimoní odbočujeme na Stráž, Hamr a Hodkovice. V Tanvaldu nás brzdí nelogicky pomalu jedoucí dodávka. Od Rosti schytá smršť nadávek, které zaslechne i Súťa čekající na nedalekém parkovišti. Nestačíme mu ani zamávat a už se ženeme za vedoucím skupiny do Desné. Předjíždíme stojící kolonu před semafory na uzavírce a využijeme polských nedočkavců, kteří se pouští do zúžení ještě na červenou a nám tak vlastně razí cestu. Proletíme zatáčky na Kořenov a před Harrachovem stavíme na pumpě, doplnit žíznivé stroje před zítřejším výletem do Polska. Zde také na nás již čeká Jarda.

Všechny pak vedu k vile, kde budeme ubytování. Stroje jdou do garáže a připravujeme rychle naše noclehy. Povlékáme prostěradla, peřiny a polštářů ... někdo jen rozhodí spacák. Pak už nic nebrání tomu vyrazit na zaslouženou odměnu do hostince "U krtka". Jaké je naše zklamání, když jsme vykázaní z hospody, protože se zde koná soukromá akce. Přesouváme se tedy o kus blíže, našemu noclehu do "Restaurace Varšavjanka". To voláme Rosťovi, kterého zdrželi jisté povinnosti, zároveň tak může ubytovat Súťu a Čmouda, kteří dorazili před vilu, když jsme my již popíjeli první plzničku. Společně jsme pak potrápilo obsluhu, když se nám ještě dlouho po oficiální zavíračce nechtělo do hajan. Večer pak uzavřeme v apartmánu u flašky rumu.

Ráno se pustíme do snídaně ze zásob,který si povětšinou přivezl každý sám. Počkáme až začne sluníčko po mrazivé noci trochu hřát a vyrazíme na projížďku. Z Harrachova se vydáme směrem na polské obce Szklarska Poręba a Świeradów-Zdrój, kde už je naše grupa rozpadlá na tři skupiny. Tam nás zároveň zastaví uzavírka, protože se zde koná Bike Maraton. Zapátráme tedy v mapě a v navigaci navolíme novou trasu. Přes Krobicu, kde mineme kouřící duo Súťa, Čmoud, dojíždíme zpět do Čech. Projíždíme Nové Město pod Smrkem a zastavíme až před Lázněmi Libverda, kde škádlíme stádečko koz. Na Smědavě potkáváme duo Žmulda, Jarda a domlouváme sraz na parkovišti pod přehradou Souš. Odtud pokračujeme do Příchovic, kde nás čeká rozhledna Maják Járy Cimrmana a také Muzeum Cimrmanovy doby. Po krátkém občerstvení se domlouváme, že na oběd zastavíme v restaurací Rezek. Tam oproti původnímu plánu míříme přes Rokytnici.

S ohledem na krásné počasí je u Rezka docela narváno a tak se rozdělujeme ke vícero stolům. Po obídku (Tomáš si dopřál makové šišky) by jsme se nejraději rozvalili někde do trávy, ale ještě nás čeká pár kilometrů za řidítky. Súti a Čmouda se opět nedočkáme, Žmulda a Jarda se jedou ještě projet a tak na Hřebenku opět dorážíme opět ve skupinkách. Přesun do hostince "U krtka" plánujeme na 17,00 hodinu a tak máme čas na odpočinek ... někteří si dokonce před tahem zdřímnou. I tak se opět nesejdeme všichni a na pivko vyrážíme bez tradičních opozdilců. Sluníčko ještě pořád hřeje a tak nejdříve usedáme na předzahrádku, kde si dopřejeme řezané postřižínské pivko. Tak jak sluníčko padá k horizontu, klesá i teplota a tak se velmi rychle přesuneme do útrob Krtka. Již tam nás zastihuje nemilá zpráva od Súti, že se z rodinných důvodů musí odebrat domů. Jako věrný spolucestovatel, ho samozřejmě doprovodí i jeho brácha Čmoud.

V zúžené sestavě pokračuje zábava až do zavíračky. Po té se přesuneme do apartmánu, kde ještě chvilku posedíme a poklábosíme. Ráno pak společně naposled posnídáme a pustíme se do úklidu apartmánu. Vše vyjde tak akorát, aby slunce aspoň trochu ohřálo asfalt a my mohli vyrazit na závěrečnou projížďku nasměřovanou k domovu. Jako první máme naplánovanou zastávku u "Muzea obrněné techniky Smržovka", největšího soukromého tankového muzea ve střední Evropě. Prohlídka i s výkladem byla velice zajímavá a pěkně se protáhla. Opravují se zde také tanky, které hořeli při nehodě na okruhu v Praze. Za Smržovkou se odděluje Jarda a zbytek pokračuje na "Kozákov, kde nejdříve zdoláme 124 schodů na plošinu v 24 m, pokocháme se nádherným výhledem a navštěvu zakončíme obědem v restauraci.

Zde se oddělí Žmulda a Michal, kteří ještě plánují nějaké km navíc. Při průjezdu Trutnova se nám z dohledu ztratí Rosťa. Pokračujeme směrem na Ždár a doufáme, že na sebe někde narazíme. Přání se bohužel nenaplní, a tak pokračujeme v cestě už jen tři. Komplikace nastanou až v Krnsku za Mladou Boleslaví, kde je uzavírka. Musíme přestat věřit navigaci, aby jsme se z objížďky vymotali, hlavně když na nás v Bezně čeká další. Pauzu si dáme až v na pumpě v Mělnickém Vtelnu, kde se dovoláme také Rosťovi. Ten už je o pěkný kus před námi, protože v Turnově najel na dálnici, což jsme milně předpokládali, že neudělá. V Roudnici se oučím s Mártym a Tomášem, protože tady letos moje moto putování končí. Když se pustím do očisty Hondičky, volá Žmulda, který se shání po bagáži, kterou mu vezl Tomáš na Aprilce. Domluvíme se, že předání dořešíme později. A to je pro letošek konec motorkářské sezóny. Potvrdili jsme si, že se na podzim nemusí na motorkách jezdit jen do Krušných hor, ale když vyjde počasí, dají se i Krkonoše. Takže zase za rok na "krušnohorské" ... nebo i jinde!