Krušnohorská smršť 2014 "čtvrtý ročník"

Bob
26. září - 28. září 2014
 

Letošní ročník provázeli trochu zmatky ohledně termínu konání této akce, které se nakonec podařilo aspoň částečně vyřešit ke spokojenosti všech. Předpověď počasí na víkend slibovalo sluníčko, ale v pátek to na to rozhodně nevypadalo. To také od původního plánu odradilo Rosťu a na cestu se tak vydávám sám. Alfi se letos vůbec neozval, stejně jako Hynek a Páju trápí dlouhodobé zdravotní problémy. Už za Lovosicemi na mě dopadají první kapky a tak upouštím od návštěvy rozhledny u Radejčína, ze které by pravděpodobně byl stejně nulový výhled. Postupně mě v tom utvrzují vrcholky okolních kopců, schované do neproniknutelné mlhy a mělo být hůř. Až do Oseka cesta probíhala na pohodu i díky na pátek překvapivě malému provozu. Pak vjíždím do marastu, který jsem sledoval již od mého výjezdu. Viditelnost se pohybuje mezi 15-30 m a plexi se rosí tak, že přes něj není nic vidět. Posledních 7 km stoupání je tak opravdu zážitek. Na místě mě však již očekává pohodová partička, která se postará o zaparkování stroje na rozmáčené trávě (prkýnek na podložení stojánků je dost). Ve vytopené chatě se převlékám a u pivka probíráme dnešní cestu. Marně přitom hledám Tomášovu aprilku, který podcenil termíny dodání náhradních dílů na italské stroje. Na těch se prostě musí v létě jezdit a rozebírat až přes zimu.

Vzhledem k panujícímu počasí venkovní posezení moc netáhne a ani ohýnek se nechce nikomu moc rozdělávat, postará se o to až po příjezdu Dědek. Ti mají s Pekařem nabitý víkend a tak s námi pobudou jen dnes, ale i za to jsme rádi ... bůh ví kdy se zase potkáme. Když se dopečou buřty na ohníčku, přesouvají se všichni do chalupy, kde probíhá bujará zábava u tradiční kávičky s rumem a pivka. Prohlížíme fotky z letošních akcí a spáčům dopřáváme hlasitou hudební projekci. Kolem páté hodiny uleháme ke spánku i ti nejotrlejší.

Ráno nebylo zdaleka tak mrazivé jako loni, ale chlad od dveří mě neudělal dobře a vzhledem k bolesti v hrdle tuším, že to možná se mnou bude stát dnes za prd. Aby letošní program nebyl nějak chudý, připravil Tomáš a Olda na dopoledne "Krušnohorskou Olympiádu". Vytvořili se dvě skupiny a ty soupeřili v pěti disciplínách proti sobě :

- běh mátoh (zatočit se na připravených řidítkách a proběhnout danou trasu)
- hod diskem (dřevěným špalkem)
- hod koulí (vězeňskou)
- zručnost (zatloukání hřebíku sekerkou, samozřejmě tou tenčí stranou)
- cyklistika (jízda na bláznivém kole = obrácený směr otáčení řidítek)

Kdo nakonec vyhrál nebylo důležité, za to legrace byla, při pohledu na snažení jednotlivých borců, náramná. Slunečné počasí využil k projížďce na motorce a také k naší návštěvě Rosťa. Před dvanáctou se parta kolem Dědka chystá na přejezd na další akci. Po dohodě rušíme hromadnou projížďku a loučíme se borci, kteří odjíždí. Ani nám se však nechce jen tak zahálet, proto se domlouváme že vyrazíme po okolních keškách.

Sluníčko začalo pěkně hřát a tak to bude pěkná procházka. První je kousek od rozhledny na "Vlčí hoře". Když už jsme tam, tak vylezeme i na ní, pokochat se pohledem do údolí, které je zahaleno jemným oparem. Pak už Súťa konečně pochopí co jsme se to vydali hledat a o čem mluví tolik lidiček. Pochopitelně nebudu popisovat přesné místo, kde jsme keš našli, ale tahle patřila k těm pohodovějším. Další na nás čeká na opačné stráni a je třeba se k ní dohrabat přes pole, které je naštěstí již posečené. Keška se nachází u "jámy, kterou místní nenazvou jinak než Klumpárna. Bohužel dnes je z velké části naplněna odpadky (klumpy) a proto tedy i název Klumpárna. Daleko zajímavější je seznámení se s historií vzniku tohoto místa. Jde totiž o pozůstatek po výbuchu letecké pumy. Na vlastní oči se můžete přesvědčit o tom, jakou sílu exploze měla." ... (citace autora keše). Při jejím hledání jsme se pořádně zapotili, ale nakonec neodolala. Po návratu nás vítá vyšůrovaná chalupa, o což se postaral Olda, zatímco Bláže vyspával včerejší kalbičku. Nezbývá než zasednout ke kávičce s rumem, kterou nám nezištně také připravil a hodit maso na gril. Přece jen to bude ještě pěkná šichta zdolat sud. U kávičky si vyslechnu historku o tom "jak včera Bláža objevil na Dlouhé Louce bílou hondici". Mě potutelně napadne, proč jeho snu nevyhovět ... nenápadně se zeptám, zda máme dost toaleťáku. Zbytek okamžitě pochopí a pustí se do díla.

Vonící maso na grilu, vyžene Blážu z pelechu a ten zůstává před chatou nevěřícně stát ... že by se lihové koma vrátilo? Před ním stojí opět bílá hondice. Když se konečně rozkouká, zklame nás tím, že naše velké dílo ani pořádně neocení. Poté někdo objevuje relaxační míč a jeho nevinné pokopávání kolem ohně se zvrhne v nelítostný třísetový mač v "Krušnohorském nohejbale". Když je konečně dobojováno, začne zalézat sluníčko a chlad nás zažene do chalupy. S přicházejícím večerem na mě začne pomalu doléhat nastupující viróza a tak se předčasně odebírám do pelechu. Podvědomě pak vnímám záchranou akci pro z kolabujícího souseda i to, že se nakonec přece jen podařilo sud vypít.

Poslední ráno není opět tak mrazivé jako loni, ba co víc, i sluníčko si to chce ještě dnes užít. Naposled společně posnídáme a začínáme balit. Tuším, že mě čeká týden na Paralenu a teplém čajíčku, proto odjezd dlouho neodkládám. Rozloučím se a vyrážím na pravděpodobně letošní poslední jízdu. Ta má naprosto opačný průběh než cesta na Dlouhou Louku. Na vrcholku svítí krásné sluníčko a jen co sjedu do Oseka čeká mě mlha a nepříjemné mrholení. Takhle jsme si letošní poslední kilometry aspoň já nepředstavoval. Na závěr můžu napsat, že ač letos, nebyla tak velká účast, pomohlo to naopak k poklidnějšímu průběhu akce, která připomínala naše první setkání na Dlouhé Louce. Možná to chtělo, přibrzdit v tom neustálém kvapu a jen tak posedět u pivka a poklábosit. Takže nezbývá než Tomášovi a spol. poděkovat za skvělou organizaci a zase za rok na "krušnohorské" ...

 

 
 

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat