Nová Honda CBF 1000

Můj dlouholetý sen se stává skutečností 16.2.2007 kdy s Rosťou v Letech přebírám klíčky od nového stroje. Po jeho naložení uháníme zpět domů a přijímám první gratulace ke koupi nové CBF-ky.

V Litoměřicích všechny burcuji a kdo má čas, běží se na ten zázrak podívat. Absolvuji opatrné kolečko kolem bloku garáží a s těžkým srdcem parkuji. Přece jen už je tma a také pěkná zima na nějaké projíždění. Letos se toho jara nebudu moci dočkat. Sezónu ježdění zahajuje návštěva Hynka s Klárou a jejich obdivování nového stroje.

První projížďka a další nové stroje

Slavnostně vše vypuká 14.3.2007 kdy vyrážím s Rosťou hltat první kilometry na tradiční okruh Dubá - Liběchov, který navštěvujeme i při dalších projížďkách společně s Hynkem a Radkem, který také přešel do vyšší kubatůry BMW. Brzy se k nám přidá i Pája, protože již také nevydržel šimrání v rukou a přivezl z Německa novou V-Stromku. Je třeba jí také nejprve zajet a tak honíme kilometry na pohodových projížďkách, třeba do Pekelných dolů. To jsme, ale netušili k čemu to vyprovokuje Martina. Během doby kdy jsem se prohlížel krásy Řecka, válel u moře na Zakynthosu nebo proháněl půjčené XT-čko po ostrově, prodal Virago a z Německa dotáhl ojetou Yamahu FZ1 Fazer. Síly se opět vyrovnaly a projížďky budou hodně zajímavé. Na první takové 9.6.2007 jsme se zajeli ochladit do Pekelných dolů a pak na Ještěd, kde nám počasí již tolik nepřálo a já si vyzkoušel poprvé jízdu na mokru.

Naštěstí bez renoncu. Za to na jiném místě si ho připsal Pája a nejen že pokřtil novou V-Stromku (ulomený blinkr...cca 1.200 Kč), ale ujal se opět vedení v soutěži "Vozembouch roku". Při očistě našich stroju pak Rosťu napadlo, vzhledem k barvě většiny motorek utvořit takovou malou odnož Freeboys, a to Blueboys podle barvy našich strojů. To ještě nevíme, že by stejně neměli dlouhého trvání. První opravdu velký křest, ale nové stroje prožili až na kratičké dovolené.

Freeboys 2007 - na skok na Slovensko

Termín odjezdu se neustále měnil a stejně tak účastníků jednou přibývalo a druhý den zase ubývalo. Nakonec, vzhledem k nabitému programu a úspoře dovolených volíme asi ten nejvhodnější termín. Využíváme červencových svátků navazujících na víkend. Jen to počasí nám moc nepřeje a nepřipomíná začátek letních prázdnin, ale spíše jejich konec a podzim. Odjezd odpoledne po práci se zpočátku jeví jako menší komplikace. Nakonec se, ale podaří všem včas zabalit a dorazit 4.7.2007 na benzínovou pumpu v Úštěku na čas. Jsme nažhavení na pořádný test nových strojů (já, Pája a Radek) a naplánovaný odjezd pak v 15,30 hod není problém. Vyrážíme ve složení :

Naše cesta vede tradičním okruhem na Zahrádky a Doksy. Pak pokračujeme na Mladou Boleslav a Nymburk kde tankujeme. První den nám počasí přeje a my míříme přes Kolín na Čáslav a Golčuv Jeníkov. Tam nám nad hlavami burácí Gripeny a dojíždí nás také náš kamarád Žmulda s Terkou ve své alfičce. Za Havlíčkovým Brodem probíhá rychlá porada a vzhledem k pokročilému času najíždíme na D1. Tam pomalu zvyšujeme rychlost, která se zastavuje až na 220 km/h. Cesta nám ubíhala pěkně, až nato, že našemu tempu nestačil Hynek a Pája. Ti také míjejí sjezd na Rosice a já s Radkem na ně čekáme asi půl hodiny na první křižovatce.

Když konečně po výletu do Brna dorážejí k nám, předvádí nečekané vystoupení Radek. Nedaří se mu po rozjezdu vyhýbací manévr kolem Hynka a jejich kufry do sebe narážejí. U Hynka dochází pouze k proražení, zato ten Radka se totálně rozletí. Po dalších 10 min. se ho daří aspoň provizorně upevnit a pomalu dojíždíme do Ivančic. Tam již nacházíme Rosťu a spol. ubytované v penzionu Princ. Motorky ukládáme ke spánku do dvora a po rychlém ubytování na dvoulůžkových pokojích usedáme k výbornému srnčímu guláši. Pak navštěvujeme rodný dům herce Vladimíra Menšíka a den uzavíráme návštěvou nedaleké pivnice a trápíme se u Starobrna. Pro zpestření si Hynek vybírá svého mexikance a na toaletě ho vyzývá na souboj. Skončí to jen předvedením svých jizev a panákem u baru. Po návratu na penzion vytahuje Pája domácí griotku. Bohužel model 2007 není povedený a tu kyselotinu nechce nikdo moc pít. Radši jdeme spát.

Raní probuzení 5.7.2007 je opravdu kruté a já s Hynkem zaspíme snídaní. Navíc jsme všichni, kteří ochutnali ten Pájuv zázrak, sužování bolestí hlavy. Po vajíčkové omeletě vyrážíme natankovat a projet starý brněnský okruh. Nejsem ve své kůži a na Kývalce špatně odbočuji. I tak se nám daří se v Brně vymotat a dorazit pod starou startovní věž. Odtud pak vyrážíme na trať bývalé Grand prix a vychutnáváme si brždění do ostré pravé zatáčky ve Veselce a dlouhou stoupající skoro rovinku. Srdcový je pak průjezd Baltisbergrovu zatáčkou před vjezdem do Farinových esíček pod Kohoutovicemi. Pak nás Rosťa provádí brněnským tunelem a po dálnici opět míříme na Slavkov a Buchlovice. Sílu na další cestu nabíráme v motorestu před Uherským Brodem kde si dopřáváme česnečku. Poté se vydáváme na hraniční přechod Starý Hrozenkov. Měníme slovenské koruny za pronás nehezký kurz 90 Kč za 100 Sk + poplatek 2% a pokračujeme směrem na Bánovce nad Bebravou, Nováky, Preividzu a Nitrianské Pravno. Při krátké zastávce nikdo nepostřehne, že stojíme na té správné odbočce a zajíždíme si asi 15 km do Turčianských Teplic. Za Dolnou Štubňou odbočujeme opět na krásnou cestičku přes Harmanec a jen mokrá silnice nám brání pořádně se vyřádit v zatáčkách. Za Banskou Bystricou míříme na Brezno a začínáme hledat ubytování. Na Slovensku mají také státní svátek a po silnicích se potuluje spousta opilců a je třeba zvolnit rychlost. "Hlavou se mi honí, že zdejší cestu trochu znám. A pak při průjezdu malou obcí Benuš se mi jasně vybaví fotka na oslavu tisícího kilometru při dovolené v roce 1998." Brezno nás příliš neupoutalo a stejně dopadla Polomka i Závadka nad Hronom. Tam na doporučení místních lidí míříme 3 km do kopců po terénní vložce k Horskému hotelu Vŕšky. Ten však přes léto neubytovává. V hotelu Goldenfish pod kopcem už to vypadá lépe, ale za tu cenu radši popojíždíme do další vesnice Heľpa. Tam po velkém bloudění konečně nalézáme útulný Penzión Lucs za rozumných 400 Sk.

Po dnešních 420 km už toho máme stejně všichni dost. Na věčeři vyrážíme do vesnice a hned v první hospůdce se nám daří přemluvit obsluhu a připravují nám hotovky (knedlík, zelí, uzený). Čapujů tu Primátora, ale ..... už si ani nepamatuji, kdy naposled jsem nedopil pivo, ale tohle se prostě nedalo. Ostatní jsou na tom stejně, jen Rosťa a Žmulda experimentují s lahváči. My se radši vydáváme spát. Než se tak podaří, někteří jedinci se přeci jen dorážejí slivkou od Slava.

6.7.2007 Konečně je bolest hlavy pryč. zato počasí se zbláznilo a dešťové kapky neustále bubnují do střechy penzionu. To nám trochu kazí radost. Prozatím vyrážíme do místního marketu na nákup a snídáme. Padají návrhy zůstat ještě jeden den, proti kterému je rezolutně Pája a hrne se do pláštěnky. Krátké přerušení deště nás nutí rychle zabalit a vyrazit. Rozhodneme se riskovat a vyrážíme zpět do Podbrezové a odbočujeme do Nízkých Tater. Počasí drží a my jen krátce stavíme za vesničkou Jarabá, kde vzpomínám na úchvatnou noc z roku 1997. Motorky nás dále zavezou do motorestu u Malužiny, kde objedváme. Hynek a Pája se odvážně pouštějí do halušek, já do tradiční držkové. Mezitím nás Pája baví študováním jídelního lístku. Tam objevuje nealkoholické pivo "fl" a čte jako "efjedna" místo flašové. Odtud pokračujeme do Tatranské Štrby a směrem na Štrbské pleso. Bohužel počasí se horší, drobně mrholí a hustá mlha nás obrací směrem na Pribylinu, kde míjíme místa na které určitě nebude rád vzpomínat po loňsku Pája (přetržený řetěz u jeho Pegáska). Projíždíme Liptovský Mikuláš a v Ružomberoku se k nám opět přidává Žmulda, který vyrazil na pleso sbírat s Terkou houby. Opět vykukuje sluníčko a volíme proto cestu na Dolný Kubín, Párnicu, Terchovou a zkratkou pěknou cestou přes Lutíše na Čadcu. Zde jsme již pevně odhodláni se ubytovat a trochu zapařit. Cedule nás navedou na hotel Lípa, kde motorky putují do dvora a za 350 Sk se ubytováváme. Na večeři míříme do hotelové restaurace a nutno dodat, že před odchodem si každý dopřává doušek trnkovice. Někteří více a protože jim pivo nestačí pouští se také do borovičky. Hynek při odchodu nezvládá vyhýbací manévr kolem židle a konči naprosto nekontrolovaně na zemi. Pája ho v tom nechce nechat a při přesunu do vedlejšího baru zakopává na schodech a výsledek je zcela stejný. Oba se pak pro jistotu snaží navzájem podpírat, ale končí to opět pro oba jen jízdou po zadní části na schodech. To co nám poté předvedli na pokojích už snad ani nebudu zmiňovat.

Nikomu se 7.7.2007 nechce moc vstávat po bouřlivé noci. Ráno nás opouští Žmulda s Terkou, kteří pospíchají na svatbu a Rosťa se vydává na snídani do blízkých Čech, protože mu došli Sk. My mezitím posnídáme v hotelové restauraci vajíčkové omelety a také se vydáváme na cestu směr Turzovka a Makov. Na pumpě utrácíme poslední slovenské koruny. Na přechodu jde kontrola rychle, vlastně se celník jen zeptá jestli jsme češi a pak už drtíme stroje v serpentinách pod Bumbálkou. Projíždíme ucpaný Rožnov a Valašské Meziříčí. Rosťu dojíždíme až u Lipníka nad Bečvou. Pak po hopsací dálnici pokračujeme do Olomouce a Šternberku kde si pro osvěžení dáváme točenou zmrzlinu a později obídek. Před Moravskou Třebovou nám Rosťa ukazuje starý již nevyužívaný závodní okruh. Nedá nám to a absolvujeme jedno kolečko. Pak hledáme ubytování v penzionu Ferda, ale je bohužel plně obsazen. Pokračujeme tedy směrem na Ústí nad Orlicí a úspěch sklízíme v obci Libchavy. Parádní penzionek Bakara, kde ihned majitel uvolňuje místo pro naše motorky pod přístřeškem, nás potěšil také cenou 300 Kč. Hodíme rychlou sprchu a vyrážíme do hospůdky, která je hned vedle. Tam za námi doráží Tomáš na Magně a společně do sebe ládujeme zase to nějaké pivko.

Ráno 8.7.2007 jsme burcování k rychlému odjezdu směrem k domovu, Radek a Tomáš pospíchají. Cesta nás vede směrem na Hradec Králové, kde nás fascinují řidiči, kteří nekoukají kolem sebe a nejdříve málem sestřelí na křižovatce mě a o kousek dále na kruháči pro změnu zase Tomáše. Pak již v poklidu dojíždíme do Hořic, kde vychutnáváme krásy místního přírodního okruhu. Zastavujeme také u startovní věže. Odtud pokračujeme přes Mnichovo Hradiště na Mimoň a Českou Lípu, kde se od nás odděluje Tomáš a Radek. My pokračujeme na Žandov, kde se jako místních cest znalý, ujímá vedení Pája. Na jeho zkratce však opět narážíme na naprostého ignoranta, který nejdříve brání Rosťovi v předjetí svou bezdůvodnou jízdou po středu vozovky a pak naprosto nečekaně opět vybočuje ve chvíli kdy ho předjíždím já. Dochází k brutálnímu testu přední brzdy, kdy se ocitá zadní kolo ve vzduchu (to potvrdil také Hynek, jedoucí v mém závěsu). Co dodat, bacha na takové idioty na silnici! Cestou plnou zatáček dojíždíme do Povrlů, kde obědváme a sledujeme v hospůdce U nádraží závod formule 1 z Anglie. Poté už se jen loučíme a já s Rosťou upalujeme domů do Litoměřic, kde na úplný závěr leštíme naše stroje do původní krásy. Po deštivém Slovensku to rozhodně potřebovali.

Zobrazit trasu Freeboys 2007 na větší mapě

První opravdu velký křest prožili nové stroje až na této kratičké dovolené. Projeli jsme se pěkně i když počasí nám moc nepřálo. I tak jsme měli aspoň částečně možnost vyzkoušet kvality nových motorek. Jen Páju možná bude mrzet, že neskočil do nějakého litru.

Rosťa šokuje

Po dovče nastal vzhledem k počasí poklid a vyráželo se jen na neorganizované projížďky. Až 14.8.2007 přišla hotová "BOMBA". Rosťa prodává Hayabusu a kupuje motorku v retro stylu Kawasaki W 650.

Konec léta

Řádně nás tím zaskakuje a třeba Pája tomu ani nevěří a myslí si, že jde jen o nějaký žert z mé strany. Zbytek léta už byl hodně rozpačitý a nesl se v duchu rozluček se svobodou a příprav na životní rozhodnutí. Vzhledem k počasí zůstal asi opravdu jediným skalním příznivcem dvou kol jen Rosťa, který si užíval kawičky a lákal nás na projížďky. Já osobně však již moc často čas nenašel. Snad tak na výlet do Pekelných dolů.