Uběhli dva roky, než opět došlo na plnohodnotnou podzimní Dořitnou, která nebyla součástí Krušnohorské. I když sraz byl na tom stejném místě, a to v "Autocampu Osek", který se ukázal jako velice vhodné místo. Počasí nám opět přálo, a i když účast nebyla tak velká jako loni, přihlášená partička slibovala opět dobrou zábavu. Přesun do kempu proběhne bez komplikací a u chatiček organizujeme jejich obsazení postupně přijíždějící skvadrou motorkářů. S ohledem na již chladné noci, doporučujeme také využití přímotopů. Když je konečně vše zařízeno, přesuneme se do restaurace, kde už někteří nasávají.

Nutno podotknout, že konzumace veškerých pochutin ... i těch tekutých ... je letos mnohem střídmější a poklidnější. I přesto zábava nijak nevázla a sedělo se do pozdních hodin, klasicky do zavíračky. Však zas bylo po proběhlé letní motorkářské sezóně o čem vyprávět. Novou "kačenu" nám přijel ukázat Jarda, výletově dorazil Ráďa na "bramboře", který s námi bohužel nezůstal do druhého dne a hlavně Lisák na letité "hondičce". Potěšila také účast Honzy a Heleny na Piaggiu.

Ráno se nikomu nechtělo moc vstávat, ale je třeba vyrazit na domluvenou snídaní. Tam byla standardní, ovšem až na cenu, která nám už večer vyrazila dech ... ponaučení pro příští akce. Dnes nás čeká přejezd na Hlubokou a tak hned po snídani začínáme balit bagáž na naše stroje. Před odjezdem jsme se rozdělili na dvě party. První vedu já s Rosťou a naším prvním cílem je Rozhledna Stříbrník (Frotzelova rozhledna) nedaleko Loun. Její návštěva nedopadla úplně ideálně, ale rozhled stál celkem za to.

Druhou tvoří Jarda, Žmulda, Ráďa a ani jim nepřálo příliš štěstí, jak se dozvídáme na další zastávce u rozhledny ve Velké Bukové, kde se opět všichni setkáváme. Lisáka začíná zlobit dobíjení jeho hondičky a poté co se závada nepodařila odstranit, musí se rozloučit a vydat ne cestu domů. Odtud pokračuje naše projížďka na "Onen svět", kde je u turistické chaty Langova rozhledna. Zde jsem se měli srazit s kamarády z Hluboké, ale naše zpoždění a jejich časoví press, způsobil že jsme se minuly. Po chvilce odpočinku tedy pokračujeme zrychleně v cestě na jih, kde nás čeká ubytování v "Penzionu U Švehlů", nedaleko centra Hluboké nad Vltavou a hlavně kousek od LokHamu, kde se chystáme zakončit dnešní den. Potěšilo nás, že motorky můžeme zaparkovat do dvorku a nemusíme se tak obávat o jejich zdraví. Zato to naše dostane nálož po tahu po nonstopech.

Tak jak bylo večer veselo, bylo ráno pro změnu krušně. S Monikou vyrážíme obstarat nějakou snídani a úplně mě děsí, jaké je mrtvo na Hluboké mimo sezonu. Když konečně uznáme za vhodné usednout na stroje, ozve se Míra a Renča, že se vracejí z tour po Rakousku a můžou se za námi zastavit. Společně s nimi přifrčí také Bohouš na další kačeně. Naplánujeme cestu do Týna nad Vltavou, ale s těmihle rychlíky nedržíme krok. Párkrát se tak na trase míjíme, když druhá partička šachuje s motorkami. Než dorazí, můžeme si užít pohled z rozhledny Semenec na celý Týn a také soutok Vltavy a Lužnice.

Na odpočívadle nad soutokem spolu naposled prohodíme pár slov a po společném fotu vyrážíme směrem domů. Počasí nám celý víkend přálo a v jistém smyslu na tuto Dořitnou pár lidiček nikdy nezapomene. Nezbývá než se těšit na jaro a další setkání Řitníků.