Ani letos nám není přána nějaká velká letní akce na motorkách a tak aspoň využíváme pozvání od Rosti do Rožnova pod Radhoštěm, kde bude mít zastávku spojenou s koncertem při návratu ze Slovenska. Vzhledem k tomu, že nás čekají v den odjezdu ještě pracovní povinnosti, bude to opravdová honička, ale nebudu na ní sám. Připojí se ke mně jako parťák Tomáš na aprilce, který se rozhodl to parné odpoledne také zhltnout pěknou porci kilometrů (cca 400 km). Jak nakonec zjistíme v kempu u koupaliště, nebyl to jen náš nápad.

S Tomášem máme odjezd naplánován na 22. července 2016 po 14 hodině od mé práce, a i tak nebudeme moci příliš stavět. Nemá moc na výběr, a tak to z počátku valíme po dálnici, abychom nahnali co nejvíce času. Naštěstí doprava není příliš na obtíž a tak si první odpočinek dopřejeme za Prahou na pumpě u Bříství po hodině jízdy. Sluníčko se na nás směje možná až moc a tak je třeba doplnit pár tekutin do vyprahlých těl. Až do sjezdu z dálnice na Lázně Bohdaneč jde všechno hladce. Pak nás již čekají tradiční letní uzavírky a objížďky. V obci Ráby již musíme zastavit a mrknout se do mapy, kudy se nejlépe a nejrychleji vymotat z tohoto uzavírkového kruhu. I tak si musíme zajet necelých 10 km. Aspoň se můžeme pokochat pohledem na Hrad Kunětická hora, který se výrazně tyčí nad okolní krajinu, který je navíc obsypán návštěvníky festivalu České hrady CZ. Pak už to opět metelíme až do Litomyšle, kde na pumpě opět doplňujeme tekutiny. Situace s počasím se rázem obrací. Když už těch provazů vody máme právě tak dost, přijíždíme k pumpě v Moravské Třebové, která je doslova přeplněna motorkáři. S dodávkou zde stavějí i Tři sestry, mířící také do Rožnova. Dáme s Tomášem kávičku a po půl hodince usoudíme, že nejsme žádné bačkory a sedáme na motorky. K naší radosti voda po pár kilometrech mizí a hřejivé sluníčko dokonale vysuší i naše oblečení. K chatičce v kempu pak dorážíme opět už za letního počasí. Tam nás vítá také Dlouhán a Káčko. Po rychlé sprše razíme na zasloužené, vychlazené pivko a klobásu. Vlastní koncert je již jen taková třešinka na dortu.

Ráno 23. července 2016 vyrážíme s Tomášem na prohlídku Skanzenu v Rožnov pod Radhoštěm a volíme Dřevěné městečko, které je nejstarším areálem celého skanzenu. Je to už pořádně let, co jsem zde byl naposled. Procházíme areál a nahlížíme do muzea, kuželny, stodoly, kostelu a v neposlední řadě také do dobového hostince. Sem tam si něčeho zobnem a tu zase napijem. Zkrátka příjemně strávené dopoledne. Před dvanáctou hodinou usuzujeme, že je nejvyšší čas na přesun do další destinace. Po hodince zastavujeme u restaurace U Rybníčka v Rokytnici, kde pro nás bohužel nemají nic k jídlu. Toho se nám dostane až po 40 km v obci Protivanov v Pohostinství Alfa, kde sice musíme chvilku čekat, ale už se nám nechce hledat nic jiného. Nakonec i jídlo stálo za tu chvilku čekání a s plnými bříšky můžeme pokračovat k rozhledně Žernovník, která je volně přístupná a umožňuje krásný rozhled.

Odtud přejíždíme do "Hotelu Admirál" u Řičan, kde budeme dnes nocovat. Jen se ubytujeme v krásných pokojích a mažeme na terásku, kde si dopřejeme zlatavý mok. S ohledem na skutečnost, že zde probíhá svatba, přistanou nám na stole svatební koláčky a plno dalších pochutin od pohostinných svatebčanů. Výborný Poutník 12° a navrch Morgan v nás probudí představivost ... a nápad byl na světě. Monču okroužkujeme a z malého dortíku uděláme svatební dort. Pak už stačí jen pár fotek a FB udělá práci za nás. Když dorazí zbytek kapely, musíme naskákat do dodávky, která nás zaveze na Hrad Veveří, kde bude další koncert. Když okolí potemní a sem tam hoří pochodně, vypadá areál hradu působivje.

Co vám budu vyprávět, pak už to nabralo rychlý spád. Po výborném koncertě na nádvoří hradu, došlo k překotnému úprku na hotel, kde došlo na závěrečnou brutální kalbu. Domácí slivovice a plnotučné pivko, dalo zahulit i některým ostříleným borcům z kapely. Ani nevím, jak jsem se dostal do postele.

Ráno u snídaně to vypadá, že tu budeme muset nechat stroje a jet domů vlakem. Naštěstí je dost času se zmátořit a na cestu domů vyrážíme opět až před obědem. U Hradce trochu laborujeme s "čůrací" zastávkou a cestu završíme zastavením v Sadské, kde si v Pizzerii La Barca dopřejeme oběd. Další povedená akce na odreagování je za námi a můžeme jen doufat, že se nám podaří ještě naplnit letošní plán projížděk.