Na velké projížďky nám již tradičně nezbývá čas, ale ani letos se nechceme připravit o společnou projížďku doplněnou o nějakou tu akční zastávku. Bereme tedy do ruky kalendář a rozpis Rosťových koncertů. Pro první akci objevujeme příhodný termín v červenci, kdy celá akce bude spojená s návštěvou tří koncertů. Sestava je již vlastně tradiční ... jen já a Rosťa s Mončou. Plánování trasy probíhalo s ohledem na ubytování a místa konání koncertu. Vzhledem k přejezdům, na kterých nebude moc času, té kultury mnoho nebude. Po úspěchu loňské akce, využijeme možnost ubytování u známých.

Odjezd je naplánován na 10. července 2015 po 16 hodině, až opět dokončím pracovní povinnosti. U Centrálky se scházíme včas a nic nebrání prvnímu přesunu do Hradce Králové, kde budeme nocovat v Hotelu Alessandria. Cesta proběhne bez problému a také bez větších zastávek s ohledem, že Rosťu čeká ještě večer koncert. Ubytování je celkem luxusní a na mě dokonce vychází sólovka. Než pro nás přijede dodávka, stihneme ještě jedno pivko u recepce, kde sbíráme informace o historii hotelu a také velké skupině arabských hostů. Jejich přítomnost nás po příjezdu trochu polekala, ale jak se dozvídáme, jedná se o sportovní výpravu a od té žádná hrozba snad nehrozí.

Poté již následuje přesun do Výravy na Letní parket. S naším příjezdem zrovna končí vystoupení kapely Horkýže slíže a máme tak čas se rozkoukat než vyrazí Rosťa na pódium. Jedinou chybičkou snad může být jen chlad, který se postupem doby zvětšuje a trochu nás potrápí. I tak si vystoupení užijeme a těšíme se do teplé postýlky v našem hotelu, kam nás odváží kytarista od Tří sester Ronald. Vzhledem k pokročilé hodině se jen rychle domlouváme na snídani a hurá na kutě, zítra nás čeká náročný přejezd a pro Rosťu dvoják!

Ráno 11. července 2015 si pěkně pospíme a odpočatí se vydáváme na snídani. Po té ještě chvilku relaxujeme před další cestou, aby jsme nabrali potřebné síly na celý den. U motorek se pak setkáváme se spolunocležníky, kteří do Čech vyrazili ze Švédska také na motorkách. Lámanou angličtinou si krátce poklábosíme a dozvídáme se, že se již těší domů, protože české pivo a klobásy dávají jejich postavám zabrat. O trochu vzrušení se následně postará moje hondička, když se jí po chladné noci nechce začít vrčet. Naštěstí není třeba zásadních akcí ani dlouhého přemlouvání a vše je jak má být, jen dojde k výměně výmluvných pohledů mezi zúčastněnými. Asi mě ta výměna svíček opravdu nemine, ale zatím se vydáváme na dnešní první přejezd. Ten nás zavádí poklidnou cestou do Rychnova na Kněžnou, kde navštěvujeme místní "Muzeum hraček". Spoustu předmětů nám připomíná naše dětská léta a potěší také zajímavý výklad místní průvodkyně. Rosťa dokonce navrhuje, že může jejich sbírku rozšířit o pár skvostů z domácí úschovy. Čas nás nehoní a tak si na nedaleké zahrádce dopřejeme oběd a plánujeme další cestu.

Nic nás nehoní a tak se v poklidu přesouváme do Radčic u Skutče, kde Rosťu čeká dnešní první vystoupení na "Doupnice festu 2015". Areál je trochu zapadlejší a ani návštěva zatím není nijak valná, ale to je dáno teprve začátkem festivalu. Sluníčko už slušně přitápí a tak se povalujeme na trávě ve stínu stromů. Z polospánku nás probere vystoupení první kapely. Kytary mají říz, ale když se ozve zpěv, okamžitě mě to zvedá na nohy a pronáším ... "tak na to se musím jít podívat". Ani se mě nechce věřit, že taková dívčina, ze sebe vyloudí takový hlas ... prostě hardcore punk na úvod. Pak už se objevuje dodávka se zbytkem Synů výčepů. Roztřískaného Žmuldu dočasně zastupuje Jarda Weber Pelc, který vypadá trochu nervozně, ale úkolu se nakonec zhostí perfektně a vlastně nejen on. Asi se nehraje úplně nejlépe před tak nepočetným publikem, které se navíc teprve na fesťáku rozkoukává. Tak aspoň my s Mončou jsme si to užili. Pomůžeme klukům naložit zpět aparát a pak už spěcháme ke strojů, protože nás čeká hodně rychlí přesun do Lokte, kde Rosťa vystupuje dnes podruhé, jako host Tří sester. Těch 300 km musí být doslova přelet a tak volíme jako nejlepší alternativu dálnici, kde můžeme naše tempo pěkně vystupňovat. I Prahou doslova proletíme a zastávky si dopřejeme až cca 100 km před dnešním cílem. Tím je stejně jako loni Nové Sedlo, kde nás už natěšeně očekávají Luboš a Alena. Stroje míří rovnou do garáže a my se rychle se převlékáme. Skáčeme do připraveného vozidla a valíme do amfiteátru pod hradem Loket, kde Rosťa stíhá jen tak tak zvukovku.

Tam z nás již stres a adrenalin z rychlého přesunu vyprchá a my se můžeme začít v klidu věnovat chladivému moku a poslechu vystoupení Tří sester. Když Rosťa zamíří na pódium za asistence zbytku kapely "MRD", prodíráme se davem lidiček na místa s co nejlepším výhledem. Působivě vypadá také nasvícený hrad na pódiem a nakonec jsme všichni spokojeni jak tenhle náročný den dopadl. Po návratu již nemá nikdo sílu déle posedět a tak se uložíme do připravených postýlek.

Druhý den nemusíme nikam pospíchat a tak si před garáží opláchneme motorky a počkáme na oběd od naší hostitelky Aleny. Po naplnění bříšek se pak vydáváme na závěrečnou cestu domů. Počasí nám přálo po celou cestu na motorkách a nebylo třeba řešit pláštěnky a teplé oblečení, což není v případě mého výjezdu pravidlem. Tentokrát to sice nebyl výlet plný kulturních zastávek, ale aspoň jsme se po delší době odreagovali od běžného stresu a můžeme se již těšit na druhou plánovanou letošní akci, kde snad dáme i opět nějakou tu rozhledničku.